Rozhovor s Michalem Bačákem

1. Jak se maluje vůně? Co jste měl jako první v hlavě, když jste dostal zadání: barvu, tvar, nebo nějakou vzpomínku?

V první chvíli mě zaujala barevná kombinace vůní, například pomerančová kůra a santalové dřevo mě přesvědčily o tom, že se budu těšit, až si budu moci svíčku zapálit.

2. Kdo je ten prodavač kaštanů? Má jméno, minulost, stánek na konkrétním místě, nebo je to vymyšlená postava?

Prodavač kaštanů vznikl až po společné diskuzi s Vladimírou a byl inspirován jednou z ingrediencí vůně. Proto prodavač kaštanů může evokovat každému jeho oblíbenou vzpomínku na vánoční trhy.

3. Prodavačů kaštanů v Praze ubývá. Je ta ilustrace trochu nostalgie po něčem, co mizí?

Upřímně, poprvé jsem prodavače kaštanů viděl na stáži v chorvatském Záhřebu... ale nebojte, bylo to chvíli po Novém roce, a ne uprostřed parného léta. Od té doby jsem kaštanům přišel na chuť v mnoha podobách, například kaštanová nádivka, japonské mochi plněné kaštanovou pastou, anebo v Bratislavě jsem byl uchvácený tradičním gaštanovým pyré se šlehačkou, které mají všichni moji slovenští vrstevníci spojené s dětstvím v 80. letech, zatímco já a moji čeští přátelé nemáme ahnung, co to gaštanové pyré je. Na kaštanech mě fascinuje, že je to jedna z nejstarších kulturních plodin, na které si lidé pochutnávali už během neolitické zemědělské revoluce, stejně jako dnes při řešení náhrady tradiční mouky za nutričně vyváženější plody kaštanu.

4. Kolikrát se prodavač proměnil, než dostal svou konečnou podobu? Měl třeba jinou čepici, jiný stánek, jiný věk?

Nechtěl jsem z prodavače dělat sentimentální figurku prvorepublikového betlému, proto vypadá jako archetyp běžného strýce, kterého potkáte na vánočních trzích popíjejícího svařené víno.

5. Je na obalu detail, kterého si většina lidí nevšimne? Prozradíte ho, nebo ho necháte čtenářům najít?

Moje ilustrace jsou poskládány z mnoha detailů – nad některými ani nemyslím a některé nesou skrytou symboliku. Například shluk čar a bodů, které jsem použil jako stavební kameny ilustrace, může v očích někoho jiného vyprovokovat fantazii k vytváření nových příběhů, obsahu a konotací.

6. Co by si čtenář měl na obalu všimnout až při druhém nebo třetím pohledu?

Hvězdné oblohy, která je něčím mezi pohledem na noční nebe a jiskřením vánočního kouzla.

7. Kolotoč a prodavač kaštanů – obojí jsou motivy z ulice, z jarmarku, z dětství. Je to náhoda, nebo vědomě skládáte jeden svět?

Kouzlo Vánoc je jednou z nejkrásnějších evropských kulturních tradic, bez ohledu na to, jestli býváme kvůli svátkům ve stresu, nebo o samotě. Jde o část roku, která by měla svou mocí vrátit člověka do dětství a být zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

8. Které vánoční motivy jste se vědomě rozhodl nepoužít? A proč?

Santa Clause. Myslím, že nemusím vysvětlovat proč.

9. Jaká barva jsou pro vás Vánoce, když to nesmí být červená ani zlatá?

Barva jehličí.

10. Máte vlastní vzpomínku na kaštany z dětství? Kde jste je kupoval a s kým?

Nasbírané kaštany a figurky z nich byly v době mého dětství vždycky zárukou stihnutých vánočních dárků pro mé blízké.

11. Jaký nejhezčí obal od dárku jste kdy dostal? Nechal jste si ho?

Já obaly zásadně recykluji a balím do nich dárky příští rok.

12. Navrhujete si vlastní přání a jmenovky, nebo patříte mezi ševce, kteří chodí bosi?

Jedno moje vánoční přání jsem vytvořil pro českou značku Bohemian Paper a před Vánoci je velmi oblíbené.

13. Kdyby prodavač kaštanů prodával místo kaštanů vánoční dárky, co by měl na pultu?

Lego.

14. Kdybyste mohl navrhnout obal pro jednu vůni, která v kolekci Meadows zatím chybí, jaká by to byla?

Osobně miluji vůni frézií, tak například pro tu.